Můj příběh

Jsem nutriční terapeutka, sociální pracovnice a maminka malého chlapečka. Pomáhám zaneprázdněným maminkám mít víc energie, cítit se dobře ve svém těle a zvládat svůj den bez chaosu a výčitek, ať už jsou na mateřské, nebo chodí do práce. Pomáhám jim nastavit vyvážené stravování, pohyb i práci s časem tak, aby fungovaly v jejich reálném životě, ne jen na papíře.

Společně najdeme jednoduchý a udržitelný systém, díky kterému budete mít víc energie, jasno v tom, co jíst, a prostor i samy pro sebe. Naučím vás orientovat se v záplavě informací o výživě, abyste už nemusely tápat ani zkoušet další nefunkční řešení.

Energie, čas na sebe, spokojenost sama se sebou

Jak se asi cítí žena, když žije v harmonii sama se sebou a vědomě využívá stravu, pohyb, spánek a svůj vlastní čas s respektem k sobě a svým potřebám? Představ si:

  • Přijdeš domů po ranní směně a místo toho abys se zhroutila na gauč a sáhla po čokoládě či brambůrkách, máš ještě energii uvařit uvařit sobě či rodině zdravou večeři, zavolat kamarádce nebo si jen tak v klidu sednout a mít čas pro sebe.
  • Přijdeš po odpolední směně a víš, že si můžeš jít v klidu lehnout a bude se ti dobře spát. Ráno vstáváš odpočatá a máš energii na dopolední činnosti, které potřebuješ a chceš dělat.drážky
  • Na noční směně víš co jíst a pít, aby to s tebou po několika kávách neseklo.
  • Střídáš pouze denní a noční směny? Víš co si na denní a noční směnu, které jsou dvanáctihodinové, vzít abys se zvládla najíst i v takovém hektickém provozu a po příchodu domů nesaháš po balíčku sušenek, ale máš energii připravit si dobrou vyváženou večeři. A po noční směně spíš lépe než tvoje kolegyně, které během noční směny vypily tři kávy, k tomu splácaly balíček sušenek a nevypily téměř žádnou vodu.
  • Umíš používat stravu jako prostředek ke zdraví a energii.
  • Dovolíš ukrást si čas pro sebe a být pro sebe důležitá.
  • Jsi sama se sebou spokojená a líbíš se sama sobě.
  • Sama sebe si vážíš.
  • Máš energii na své koníčky, rodinu, ale hlavně sama na sebe, plnění svých cílů a na život, který si přeješ žít.

Ale realita bývá jiná

Já jsem dříve s výživou a celkově se zdravím tak trochu také bojovala

Klienti mají pravidelně pětkrát za den stravu a my, kteří pečujeme a běháme po oddělení od šesti od rána, máme nárok až o půl jedné.
V momentě, kdy mi ráno zazvonil budík, nadávala jsem, že tam do té práce zase musím.

V momentě, kdy mi ráno zazvonil budík, nadávala jsem, že tam do té práce zase musím.

Když jsem pracovala v domově pro seniory, přesně takhle jsem se cítila - mizerně, bez energie a frustrovaně.

Byla jsem čerstvě po škole (vystudovala jsem Vyšší odbornou školu sociální) a pro nedostatek praxe mě přijali pouze na pozici pracovníka v sociálních službách.

Je to práce velmi fyzicky i psychicky náročná a někdy také dost nevděčná. Za celé dopoledne vlastně ani není čas se pořádně napít, a co teprve nějaká pravidelná strava? Také v podstatě nemožné, i když jsem se snažila do toho dopoledne nějakou tu svačinu vměstnat. Protože přeci jíst by se mělo pravidelně, všude doporučují, že bychom měli snídat a ideálně i svačit a také to, co bychom měli jíst.

Různé knihy a články, které jsou na internetu, si často dost protiřečí, tak není divu, že se v tom laik, kterým jsem tehdy byla, často nevyzná. V té době jsem ještě v informacích o zdravé racionální výživě tápala a experimentovala.

Prací na směny jsem si prošla o prázdninových brigádách během studia na vyšší odborné škole. Ze směn jsem chodila vyčerpaná a měla jsem chuť sníst celou tabulku čokolády. Na noční směně jsem moc chuti k jídlu neměla a i pitný režim byl náročný.

Ze střídání směn jsem byla rozhozená jako nikdy. Skoro pořád bez energie a při ranním vstávání v 4:30 jsem neměla na snídani ani pomyšlení, snědla jsem maximálně pár sušenek. Věděla jsem, že to není dobrá snídaně a štvalo mě, že nic jiného nezvládnu a nedokážu si najít něco vhodnějšího.

Tápala jsem v tom, jak, kdy a co jíst, jak se vyznat ve všech těch informacích, které jsou často protichůdné. Jak začít dělat to co opravdu chci. Aniž bych stále šlapala vedle.

 

Chtěla jsem znát ty správné informace, ale nacházela jsem spoustu informací, které nejenom že byly dlouhodobě neudržitelné, ale některé mohly být i poškozující. Už jsem se nechtěla takto cítit, chtěla jsem vědě, jak se prostřednictvím stravy cítit co nejlépe.

Což mě opravdu nakoplo k tomu, abych se začala učit na přijímací zkoušky na vysokou školu a toho nutričního terapeuta vystudovat. A to co jsem se naučila, předávat dál. Předávat vám, které také máte takový náročný a chaotický životní rytmus.

Následující cesta nebyla snadná, ale hodně mě naučila

Na přijímací zkoušky jsem se vždy učila po práci, i díky samotnému učení jsem cítila neskutečně pozitivní příval energie, protože jsem věděla, že dělám něco pro svůj život, aby byl lepší.

Přijímací zkoušky jsem nakonec zvládla, z práce jsem odešla a vrátila se ke studiu. Byla to opravdu úleva a nadšení zároveň.

A tak jsem v následujících letech poctivě studovala, abych nejenom sobě ale i ostatním pomohla na cestě ke zdraví. Všechny nabité znalosti a zkušenosti jsem začala aplikovat na sobě a teď jsem tady pro tebe, protože vím, jak to chodí, když máš hlad, únavu a k tomu hromadu protichůdných rad. A nadále se pro tebe vzdělávám, abych Ti mohla předávat co nejlepší informace a doporučení. 

Také jsem se díky novému životnímu stylu začala cítit skvěle, měla jsem spoustu energie, dokonce se mi zlepšila i pleť. Necítila jsem se už tak unavená. Také jsem pochopila, co všechno může způsobit práce na směny.