Asi málokdo by se nechtěl dožít vysokého věku ve zdraví. Nicméně nároky, které jsou na nás kladeny, k tomu moc nepřispívají a nikdy vlastně nepřispívaly. Rajská minulost neexistuje.
Žijeme v uspěchané době a skoro na nic nemáme čas. Z tohoto důvodu často volíme nevhodné potraviny, které jsou vysoce průmyslově zpracované a často velmi kalorické, stravujeme se nepravidelně, máme nedostatek pohybu a náš spánek často bývá krátký a nekvalitní.
Tohle všechno pak může mít vliv na vznik nadváhy či dokonce obezity, která život ve zdraví zkracuje.
Sama jsem si vlivem nepravidelného a nevhodného stravování, nekvalitního spánku a nesprávné tělesné zátěže prošla velkým přírůstkem hmotnosti. Když jsem pracovala v domově seniorů jako pečovatelka, nebyl prakticky od šesti hodin ráno až do půl jedné odpoledne na jídlo čas, což následně vedlo k přejídání se v pozdějších hodinách.
Pohyb jako pečovatelka jsem sice měla, ale přesto k nárůstu hmotnosti docházelo, jelikož pohyb se na hmotnosti opravdu podílí pouze z cca 30 %. Převážná většina (cca 70 %) je ovlivněna stravou, tedy tím co jíme a kolik toho sníme, resp. jakou máme energetickou bilanci (energetický příjem vs. energetický výdej).
Vždy bude záležet na energetické bilanci – je základem toho, jestli hubneme nebo ne.
Pokud vám někdo bude tvrdit, že je to např. hlavně o hormonech nebo že je energetická bilance dávno překonaná a příjem a výdej není potřeba počítat, nevěřte mu. Ano, hormony jsou samozřejmě důležité, ale primárně je to vždy o energetickém příjmu.
Energetická bilance je totiž fyzika – 1. zákon termodinamiky (zákon o zachování energie).
Obezita je definována jako zvýšené množství tukové tkáně, které je v populaci chápáno a subjektivně vnímáno jako problém spíše estetický, než zdravotně rizikový, nicméně je nutné si uvědomit všechny závažné zdravotní důsledky.
Obézní jedinci netrpí pouze poruchou týkající se nevhodného složení těla, ale jsou ohroženi mnoha nebezpečnými komplikacemi, někdy až život ohrožujícími, v závislosti na stupni obezity.
Na naši hmotnost má vliv i spánek, a to jak jeho délka, tak jeho kvalita.
Pokud pracujete na směny, trávíte většinu času v budovách bez pořádného osvětlení, vstáváte příliš brzy (jako např. já před pár lety ve 4:30) a trávíte tak ráno ještě spoustu času ve tmě, v době kdy byste ještě měli spát, tak váš spánek určitě není kvalitní a pravděpodobně ani dostatečně dlouhý. Následně pak máte další den tendence více jíst.
Být vzhůru totiž vyžaduje větší výdej energie, což má za následek, že je váš mozek oklamán a vy pak máte tendence více jíst a vybírat si méně vhodné a více kalorické potraviny.
U dospělé populace (od 18 let) se pro jednoduchý výpočet míry obezity či nadváhy používá vzoreček BODY MASS INDEX (BMI).
BMI = hmotnost (kg) / výška (m2)
Stupeň | Výška BMI | Zdravotní rizika |
Podváha | 18 a méně | Vysoká |
Normální hmotnost | 18,5 – 24,9 | Průměrná |
Nadváha | 25 – 29,9 | Mírně zvýšená |
Obezita 1. stupně | 30 – 34,9 | Střední |
Obezita 2. stupně | 35 – 39,9 | Vysoká |
Obezita 3. stupně | 40 a více | Velmi vysoká |
Dalším velmi důležitým ukazatelem je obvod pasu:
Pohlaví | Zvýšené riziko | Vysoké riziko |
Ženy | > 80 cm | > 88 cm |
Muži | > 94 cm | > 102 cm |
Při zvýšeném obvodu pasu se tuk ukládá kolem orgánů a do orgánů a tím zvyšuje rizika některých onemocnění, jako např.:
Jelikož obezita přispívá k celé řadě chorob od ledvinných, respiračních, jaterních až po rakovinu (viz. výše) a přispívá k metabolickému syndromu (diabetes mellitus 2. typu, vysoký krevní tlak, srdečně-cévní choroby), na kterých se podílí již zmíněné hromadění tuku v oblasti břicha a útrob, které je mnohem škodlivější než ukládání tuků v oblasti hýždí a stehen, podílí se tedy na zkracování délky života.
Obezita také způsobuje vyšší nemocnost – tělo tak neustále řeší boj s aktuálními hrozbami, tedy infekcemi a jejími následky (poškození) a zajišťování optimální funkce buněk je tak složitější. A když se to stále opakuje, je regenerace buněk složitější a složitější. Tyto stavy organismus poškozují, stav organismu se zhoršuje a i při opravách dochází v těle ke změnám.
Tuk je také metabolicky aktivní a vyvolává chronický zánět. Obézní mají horší kondici a metabolicky mohou být o 10 až 15 let starší.
Podílí se na celkové úmrtnosti – 12 x vyšší riziko úmrtí.
Největší perspektivu v délce života mají lidé s normální hmotností, tedy BMI 18,5 – 24,9.
Praktické kroky najdete v příštím článku
INSTITUT MODERNÍ VÝŽIVY [@InstitutModerniVyzivy]. 10 DŮVODŮ, PROČ NEHUBNETE! Online, video. 2023-07-24. Dostupné z: YouTube, https://www.youtube.com/watch?v=FPP3-rS9Xjo [cit. 2025-01-21].
INSTITUT MODERNÍ VÝŽIVY [@InstitutModerniVyzivy]. MÝTY O HUBNUTÍ: Můžeme jít v dietě pod „bazál“? Zpomaluje se nám v dietě metabolismus? Online, video. 2021-04-02. Dostupné z: YouTube, https://www.youtube.com/watch?v=rSjH23psKdk [cit. 2025-01-21].
INSTITUT MODERNÍ VÝŽIVY [@InstitutModerniVyzivy]. Reálný pohled na OBEZITU: Hnutí HAES vs. zdravotní rizika. Online, video. 2022-01-31. Dostupné z: YouTube, https://www.youtube.com/watch?v=P0ZJrpYalZg [cit. 2025-01-21].
INSTITUT MODERNÍ VÝŽIVY [@InstitutModerniVyzivy]. Udržitelnost hubnutí: Jak zhubnout a hmotnost si udržet? Online, video. 2022-11-15. Dostupné z: YouTube, https://www.youtube.com/watch?v=IBJzoOPwSQU [cit. 2025-01-21].
KASPER, Heinrich. 2015. Výživa v medicíně a dietetika. Vyd. 11. Praha: GRADA Publishing. ISBN 978-80-247-4533-6.
ROUBÍK, Lukáš a kol. Moderní výživa ve fitness a silových sportech. Vyd. 1. Praha: Erasport, s. r. o., 2018. ISBN 978-80-905685-5-6.
SVAČINA, Štěpán. Obezita. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. 2018. Novelizace 2018, Společnost všeobecného lékařství ČSL JEP. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře. ISBN 978-80-88280-07-1.
SONNENBURG, Justin, SONNENBURGOVÁ, Erica. Zdravá střeva. Vyd. 1. Brno: Jan Melvil Publishing, 2016. ISBN 978-80-7555-999-9.
ZLATOHLÁVEK, Lukáš et al. Klinická dietologie výživa. Vyd. 2. Praha: current Media, s.r.o., 2019. ISBN 978-80-88129-44-8.